Beschreibung:
Cílem této studie bylo popsat proměny postojů učitelů ZŠ ke kurikulární reformě a jejímu zavádění. K zachycení proměn postojů v průběhu času (deset let) jsme zkoumali postoje učitelů retrospektivně v rámci těchto tří pozic: očekávání učitelů vůči kurikulární reformě před jejím zavedením, silné momenty, které učitelé prožili při zavádění kurikulární reformy do praxe, a postoje učitelů ke kurikulární reformě a jejímu zavádění dnes. V rámci kvalitativního šetření byly realizovány polostrukturované rozhovory s 18 učiteli vyučujícími na základních školách. Při analýze dat bylo využito tematické, axiální a selektivní kódování. Výzkum poukázal na značné individuální rozdíly v postojových trajektoriích zahrnujících zmíněné tři pozice. Respondenti byli rozděleni do tří základních skupin dle současného převažujícího postoje: pozitivní − „fandící“, neutrální − „balancující“ a negativní − „rozčarovaní“. „Fandící“ učitele charakterizovala převaha vnímaných pozitiv reformy, ztotožnění se s ideou reformy a odeznění negativních pocitů. „Balancující“ se vyznačovali ambivalentními postoji, přičemž si byli vědomi jak pozitivních, tak negativních stránek proběhlé reformy. Skupina „rozčarovaných“ pak byla vůči reformě převážně negativně naladěná, a to vlivem různých selhání a nedostatků, které z jejich pohledu reforma přinesla.
The aim of this study was to describe the changes of primary and lower secondary school teachers’ attitudes towards curriculum reform and its implementation. In order to capture the attitudes changes retrospectively in the selected time span of ten years we looked at the attitudes from these positions: teachers’ expectations of curriculum reform before its implementation, critical moments which teachers experienced during the implementation and teachers’ attitudes towards the reform today. Qualitative investigation included semi-structured interview with 18 teachers teaching at primary and lower secondary schools. Data was analysed by means of thematic, axial, and selective coding. The research showed individual differences in attitude trajectories including the three positions. Respondents were divided into three basic groups according to their prevailing current attitude: positive − “supporting”, neutral − “balancing”, and negative − “disenchanted”. The “supporting” teachers were characterised by prevailing positive perceptions of the reform, agreement with the reform ideas and negative feelings fading out. The “balancing” teachers had ambivalent attitudes and were aware of both positive and negative aspects of the reform. The group of “disenchanted” teachers was primarily negatively oriented because of various failures and shortcomings which the reform brought from their point of view.